© MK Apolo
 

 

 Naše modelářské brlohy, aneb kde se rodí naše modely...

Zde najdete fotky našich "odvážných" členů, kteří si dobrovolně vyfotili vlastní pracovní stůl. Jedinou výjimkou je Lonestar, který o tom - že mu byl jeho brloh vyfocen - neměl, chudák, ani páru... :-)))

Kliknutím na fotku dílny zobrazíte větší fotografii...

 

Filip Černý

   

Martin Glogar

   

Jiří Jan

   

Jan Koliba

   

Petr Koliba
"Komisař"

   

Miroslav Kött
"Kemir"

   

Roman Kresta
"Randalf"

   

Randalfova dílna v roce 2007 doznala prý několika zásadních změn. No minimálně je zde trochu více uklizeno :-)

   

Daniel Křivánek "Skřivan"


   

Ivan Kurečka


   

Václav Langer


   

Jaromír Maliňák

   

Dušan Ritz

   

Milan Šenk
"Milhaus"

   

Pavel Šenk

   

Libor Špůrek
"LoneStar"

   

 

Ve středu 15. listopadu 2006 se na diskusním fóru IPMS Nymburk, v tématu týkajícího se našeho klubového webu, objevil velmi zajímavý rozbor, pojednávající o pracovních stolech našich členů. Proto jsme si text dovolili volně převzít, věříme, že přečtení následujících závěrů vás pobaví alespoň tak, jak pobavilo nás.

 

Rozbor - Pracovní stoly členů MK Apolo Kopřivnice

 

Stůl Petra Koliby

Stůl vykazuje značné opotřebení prací a jeho pořádek patří do kategorie "ležérní pracovní nepořádek", většinou se tyto stoly objevují u pracovníků, kteří jsou z řad vývojových kanceláří a nebo průmyslových konstrukcí. Stůl vykazuje jednoznačně majitelovu radost z práce na modelech a snahu o absolutní dokonalost lze posoudit i z na stole ležícího mobilního telefonu, kterým majitel ihned konzultuje svá zjištění při stavbě modelu.

 

Stůl Miroslava Kötta

Majitel tohoto stolu je jednoznačně příslušníkem "staré školy", o čemž svědčí akurátní pořádek na pracovní ploše. Odhadujeme docházku do výchovně-vzdělávací instituce na 50. až 60. léta, kdy byla prosazována tvrdá školní disciplína, pocházející ještě z dob první republiky, ale postupně se měnící v 60. léta a zálibu v tehdejší hudbě tj. Beatles, "Stouni" a další, o čemž napovídá zavěšený přehrávač pod poličkou. Majitel rád nakupuje u zásilkových služeb, hlavně v blízkosti města Slaný.

 

Stůl Romana Kresty

Stůl vykazuje značnou náklonnost k chaotismu, i když vždy zůstává kousek naděje, že to nakonec dopadne dobře, o čemž svědčí alespoň kousek pracovní plochy. Majitel evidentně rád mění cíl svého zájmu, o čemž svědčí několik rozdělaných modelů a hromada otevřených obalů od modelů, nicméně je si této své vlastnosti vědom a pořídil si dvě svítidla - aby se mohl lépe na pracovní ploše orientovat a aby mu nemizely v případném stínu díly od modelů.

 

Stůl Ivana Kurečky

Majitel této pracovní plochy je tolerantní a ohleduplný člen rodiny, který se o tuto pracovní plochu rád dělí se zbytkem rodiny a nevykazuje žádnou v bytě devastující činnost, která by jinak mohla provázet stavbu modelů, tj. pořezanou  popřípadě od barev ušpiněnou  kuchyňskou linku, lino pokapané od vteřinového lepidla, ušpiněné závěsy atd. Majitel také ohleduplně zužitkovává věci, které v rodině zbyly z počátečních měsících výchovy potomstva, o čemž svědčí plastiková dózička v podobě kočičky - pozn.: my od rodin víme o čem je řeč.

 

Stůl Václava Langera

Tato pracovní plocha opětovně patří do stejné kategorie jako stůl Miroslava Kötta, pouze postrádáme radiomagnetofon, který je však nahrazen hracíma kartama, které prozrazují zálibu v karetních hrách (Tady se autor mýlí, jak nám pan Langer řekl, jedná se o krabičku od zápalek obsahující kancelářské svorky!). Dále majitel je evidentně příznivec automobilů fy. Tatra. Majitel bere i ohled na své okolí a zajišťuje stálý přísun čerstvého vzduchu a také se starostlivě stará o své modelářské vybavení a neplýtvá zbůhdarma barvami, o čemž napovídá i originální velká Humbrolka, naposled zde prodávaná v druhé polovině 80. let.

 

Stůl Milana Šenka

Z rozboru této pracovní plochy jsme byli na našem oddělení vyvedeni z míry, neboť za naší 25-ti letou praxi jsme se nikdo s něčím podobným nesetkali. Buďto jde o záměnu podkladového materiálu - fotografie  - a nebo jde o pravdivý stav a proto navrhneme speciálně v tomto případě svolání celosvětové konference pracovně-psychologických odborníků v otázce pracovních stolů a tento unikátní úkaz se pokosíme objasnit - pozn.: počkat na výsledek dalšího zkoumání.

 

Stůl Pavla Šenka

Stůl jednoznačně vykazuje prvky stavby malých měřítek, z velikosti pracovní plochy a relativním velkém pořádku okolo ní se dá usuzovat na měřítko 1:72 s inklinací na 1:87. S přechodem na toto menší měřítko již majitel v hloubce své modelářské duše počítá, o čemž právě svědčí i značná "odletová zóna dílků", která se vytváří okolo samotné stavební plochy a i po pravé straně připravené pracovní nástroje svědčí o majitelově stavebním zabrání do malých měřítek a přítomnosti jevu, který odborně nazýváme "nemůže z modelu sundat oči - jde pohmatem" a který je velice často používán právě staviteli těchto velikostí.

 

Stůl Libora Špůrka

Pří prohlédnutí fotografie tohoto pracovního stolu jsme se rozhodli podstoupit tento případ také již výše zmíněné konferenci (viz. rozbor stolu Milana Šenka). Stůl vykazuje shodné prvky jako pracovní stoly modelářů žijících ve válečných zónách, ale absence otvorů ve zdi a její případné ohoření nás utvrzuje v domněnce, že tento stůl pochází z klidné zóny a bude se spíše jednat o mimořádný případ. Jeden z kolegů se domnívá, že by mohlo jít o vznikající nový art-modelářský styl, po vzoru třeba grafitti v městských aglomeracích anebo smetišťového umění, prozatím se zaměříme na matematicko-geometrické výpočty, které nám ukážou zda je vůbec možné na tuto pracovní plochu umístit stavební objekt - model. Pozn.: po skončení konference přineseme závěrečný výsledek.